competition, August 2010

cooperation Lewis and Hickey

Základní kompoziční principy urbanistického návrhu

Hlavním motivem návrhu je zdvojený prstenec „hradeb“, kterým se nově navržený obytný soubor vymezuje vůči okolní nesourodé zástavbě a který „chrání“ nově založený park, jenž tvoří centrum obytného souboru. Jsme toho názoru, že nově založený obytný soubor tak velkého rozměru musí mít jednotný velkorysý charakter. Přiznáváme tím současnou dobu – okamžik vzniku dostavby celého areálu. Základní stopu zdvojení jsme převzali od stávajících vojenských objektů při Drnovské ulici, které pro jejich historickou a architektonickou hodnotu jako jediné (s výjimkou stávajího nádraží a několika obytných domů při ulicích U silnice a Libocké) budovy v území zachováváme.

Výšková hladina reaguje na okolní budovy a po obvodu řešeného území se podstatným způsobem mění, stejně jako vzdálenost obou prstenců (tím jsou vytvářeny různorodé formy polosoukromých „vnitrobloků); někde dokonce motiv prstenců opouštíme ve prospěch kvality funkčního využití objektů v konkrétním místě a používáme jen jejich vnější obalové plochy jako „roviny řezu“.

Prolínání veřejného a (polo)soukromého prvku lze ostatně najít i v řešení zeleně – vnější plochy obsahují čistě veřejnou městskou zeleň, vnitrobloky jsou téměř výlučně určeny k užívání obyvateli sousedních domů, zatímco uvnitř vnitřního prstence jsou navrženy předzahrádky a jako kontrast k nim veřejný park s tenisovým klubem, pobytovými loukami a vodní plochou. Ten nemá vytvářet konkurenci oboře Hvězda či Divoké Šárce – má být městským parkem řekněme londýnského typu.

Nemyslíme si, že námi navržený obytný soubor potřebuje „náměstí“ v takové podobě, jak je známe z historicky rostlých čtvrtí města – shromažďovací funkce se již zřejmě přežila (s diskutabilní výjimkou „fandění“ u velkoplošných obrazovek). Za centrum našeho areálu považujeme Vlastinu ulici, která by měla být především ve své západní části plnohodnotným velkoměstským bulvárem pro kávu se sachrem na zahrádce, nedělní korzo či ranní trhy s čerstvou zeleninou.

Zdůvodnění umístění navrhovaných funkčních ploch v území a jejich kapacity

Požadavky Ministerstva obrany ČR (již z historických důvodů) respektujeme a snažíme se vytvořit na západním okraji lokality funkčně a prostorově svébytnou enklávu (s možností částečného či úplného oddělení), jejímž jádrem jsou původní budovy bývalých dělostřeleckých kasáren. Domníváme se ale, že prostorové nároky je možné redukovat ve prospěch ostatních funkcí – jistá míra „spartánskosti“ je ostatně armádě vlastní. Stávající památník obětem 17. listopadu navrhujeme z provozních důvodů přesunout před stávající hlavní vjezd do areálu MO ČR.

Co se vysokoškolských kolejí týče, považujeme z mnoha důvodů jejich stávající umístění v prostoru Strahova za optimální; chápeme ale snahu použít tuto soutěž jako vhodnou platformu ku prověření variantního řešení. Proto je coby oživující prvek umisťujeme v plné „strahovské“ kapacitě (s dalšími aktivitami, jako hromadnými garážemi, knihovnou či bazénem) jako „město ve městě“ v jižní části území.

Do relativně klidnější oblasti na jihu mezi vojenským areálem a kolejemi umisťujeme dům s pečovatelskou službou (v návaznosti na zastávku autobusu) a polikliniku s lékárnou.

Základní a mateřskou škola vytvářejí vlastní blok v rámci „figury“ obou prstenců a doplňují stávající školu přes ulici U silnice (mimo řešené území), což je výhodné z hlediska obslužnosti.

Veškerou ostatní občanskou vybavenost umisťujeme do podnože bytových domů (především ve Vlastině ulici), resp. do vnitrobloků (podle konkrétních prostorových nároků konkrétní funkce). Vnitrobloky obecně cítíme jako reminiscenci na podobné prostory v historických částech města – v některých bude jen zeleň či dětské hřiště, v dalších třeba plácek pro malou kopanou nebo plochu na basketbal, jiné budou obsahovat objekty rozličného určení od menších kanceláří, drobných provozoven a zadních traktů prodejen v podnoži po prostory s nejrůznější kulturní náplní od modlitebny po klubovnu novodobých Rychlých šípů.

Těžištěm lokality je ovšem obytná funkce – prakticky celý zbytek užitné plochy je věnován bydlení; předpokládáme různé typologické formy bytových domů v závislosti na podlažnosti – naopak nepočítáme s bydlením v rodinných domech. Kvalitní rodinné bydlení klade velké nároky na plochu zahrady, případné zájemce proto odkazujeme na sousední vilové čtvrti nebo bydlení za Prahou.

Dopravní napojení území na stávající či plánovanou infrastrukturu a MHD

V rámci úprav stávající uliční sítě rušíme ulici U Prioru a nahrazujeme ji jinou, ve stopě bližší tělesu rychlodráhy. Drnovskou ulici ponecháváme bez úprav (tramvaj je navržena na její západní straně – viz níže). Vlastinu ulici považujeme za bulvár tvořící páteř celé čtvrti (počítáme-li i sídliště Dědina) a je nezbytné ji v tomto duchu dokončit (doplnění aleje, tramvaj v ose komunikace, široké dlážděné chodníky, občanská vybavenost, obnovení klubu Delta atd.). Ulici U silnice ponecháváme v dnešní kvalitě i stopě – podle našeho názoru „patří“ ke stávající zástavbě na její severní straně a „naše“ budovy z ní nebudou obsluhovány. „Gordický uzel“ ulic Litovické a Libocké na východě území je pak samostatnou kapitolou a zasluhuje si vlastní studii – v rámci této soutěže se nám toto území jeví jako marginální, jakkoli by bylo záslužné je v budoucnu racionálně vyřešit (pravděpodobně spolu s novým řešením ulice U stanice). Nově navrhujeme vnitřní okružní komunikaci vedoucí okolo nového centrálního parku; ta bude napojena na stávající uliční síť v několika strategicky a dopravně logických bodech.

Napojení lokality na stávající síť městské hromadné dopravy bude primárně tramvají, konkrétně prodloužením stávající trati končící dnes ve smyčce Divoká Šárka (dáváme ke zvážení tuto v budoucnu zrušit). Tramvaj pak povede v ose Vlastiny ulice, překříží Drnovskou a za ní bude pokračovat k novému nádraží Praha – Ruzyně (možnost přestupu) – její další pokračování dnešním územím nikoho směrem ke starému letišti v rámci zadaného rozsahu prací neřešíme.

Rychlodráha využívající tělesa dnešní železniční trati Praha – Kladno nabídne zřejmě rychlejší dopravu do centra, ovšem za cenu delší docházkové vzdálenosti. Autobusy jedoucí dnes ulicí U Prioru budou používat novou ulici při jižním okraji řešené lokality a umožní tak dopravu ke stanici rychlodráhy obyvatelům a návštěvníkům budov na jihu území. Pro studenty z kolejí bude zavedena speciální rychlíková autobusová linka Nádraží Ruzyně – koleje Ruzyně – metro Dejvická – areál ČVUT na principu tzv. „shuttle“ s právem používat tramvajové těleso na Evropské.

Zavedení metra do oblasti považujeme (v situaci, kdy je projednána a tedy fixována rychlodráha) za ničím neodůvodněné zdvojení podobných systémů dopravy; podporujeme proto alternativní vedení trasy VII.A směrem do Řep. Letiště bude tedy obsluhováno „pouze“ rychlodráhou, případně rychlíkovými autobusy jako doposud.

Obsluha jednotlivých bytových domů bude převážně z ulice či sjízdného chodníku na vnější straně objektů, částečně z nově navrženého vnitrobloku.

Doprava v klidu je řešena dvěma způsoby – rezidenti budou vesměs parkovat ve vnitrobloku (ať už v kryté halové garáži na úrovni terénu, nebo využívající sklonu terénu) nebo pod bytovými domy, návštěvníci zpravidla na místech při ulici ať už obvodové, nebo lemující park uvnitř prstenců.